Pokrok v zemědělství sice neprobíhá rychlostí světla jako v oblasti IT, ale když se podíváme na zemědělství ve Středověku a dnes, uvidíme podstatné rozdíly. Je to dáno rostoucím počtem obyvatel na planetě a zvyšující se spotřebou potravin. Jaká je historie, současnost a budoucnost zemědělství? Proč by mělo být zemědělství udržitelné a jak toho dosáhnout?
Jak probíhalo zemědělství ve Středověku
Středověk se datuje přibližně do období od 6. do 16. století našeho letopočtu, kterému předcházely časté hladomory a problémy spojené se získáváním potravy.
Nové zemědělské nástroje
13. století toto z velké části mění, protože se rozmáhá tzv. kolonizace a zakládání nových vesnic. Spolu s tím se objevuje nový orební nástroj, zvaný pluh a ohlávka, díky níž bylo možné zapřáhnout k orbě nejen tažné voly, ale také koně.
Dělení půdy na tři části
Součástí zemědělství ve Středověku bylo vysoce efektivní tzv. Trojpolní hospodaření, které sestávalo z rozdělení obdělávané půdy na tři části. Jedna část se osela na jaře (jař), druhá na podzim (ozim) a třetí se nechala ladem (úhor). Další rok se úhor osel na jaře a ladem se pro změnu nechal ozim. Za výnosy z půdy odváděli poddaní desátek vrchnosti.
První střediska obchodu a řemesel
S postupem času se vedle vesnic začínala hojně zakládat města v čele s králem, obyvateli převážně šlechtického původu a pod dohledem církevních hodnostářů. Typicky na křižovatkách cest, u brodů, mostů nebo u nalezišť kovů, nejčastěji stříbra.
Kde se pěstovalo ve Středověku
V raném Středověku se k pěstování plodin využívaly úrodné břehy potoků a řek. Později, s přibývajícími hladovými krky a vyčerpanou půdou, kde bylo stále těžší něco vypěstovat, přišlo na řadu mýcení lesa a tzv. klučení neboli odstraňování pařezů.
Můžeme říci, že se historie ochrany přírody v ČR začala psát v této době, protože právě zemědělství zavdalo ve Středověku příčinu k ničení lesních porostů a bylo potřeba učinit jistá opatření. Ono sama historie lesů na území České republiky je velmi zajímavá.
Jakým způsobem se pěstovaly plodiny
Obvykle jedno zaseté zrno dalo tři nová, z nichž bylo potřeba oddělit zásobu k setí v příštím roce. Obilí se sklízelo srpy a jeho mlácení probíhalo za pomoci holí a později tzv. cepů.
Jak se získané potraviny (např. hrách, čočka nebo ovoce) uchovávaly? Skladovaly se ve dvou až třímetrových jámách širokých až 2 metry. Plodiny se do díry napěchovaly, zaházely hlínou a celý prostor se případně ještě zpevnil slámou nebo proutím. Cílem bylo zamezit přístupu vzduchu. Takto mohl obsah jámy vydržet čerstvý i několik let!
Z hospodářských zvířat se choval především hovězí dobytek, kozy, ovce a koně. Prasata byla v té době podobná dnešním divočákům, a proto byla i hůře dostupná.
Inovace zemědělství z jiných kontinentů
Tzv. kolumbovská výměna přivála na naše území kukuřici, brambory a sladké brambory z Nového světa, což přispělo k rozmanitosti evropské stravy a snížení nemocnosti a úmrtnosti. Pro změnu z Arábie se k nám dostalo zavlažování a plantážní pěstování cukrové třtiny.
V průběhu Středověku se ke slovu v rámci zemědělství dostaly také vodní a větrné mlýny, které sloužily k mletí zrn, řezání dřeva nebo zpracovávání lnu a vlny. K výraznému nárůstu počtu obyvatel a celkovému rozvoji zemědělství pomohl také vývoj technik tavby železa, díky němuž bylo možné vyrábět další druhy zemědělského nářadí.
Jak vypadá zemědělství dnes
Zejména od 16. století se naplno rozjelo vylepšování systému pěstování a zemědělství se začalo měnit, modernizovat a automatizovat. Objevily se nové zemědělské praktiky a způsoby mechanizace (secí stroj, mlátička, traktory a kombajny) a rovněž započalo šlechtění plodin a hospodářských zvířat, aby odpovídaly požadavkům trhu.
Se vší tou modernizací se ale bohužel pojí také stinná stránka zemědělství, kterou je využívání syntetických hnojiv a pesticidů či znečišťování vod. Proto se koncem 20. století objevilo ekologické zemědělství, které protlačuje používání hnojiv organického původu a klade důraz na etické přístupy k chovaným zvířatům a střídání plodin posilující schopnost rostlin bránit se proti chorobám a škůdcům.
Zemědělství, jak jej známe dnes, se samozřejmě dále rozvíjí a uvidíme, co dalšího přinese.
Budoucnost zemědělství? Udržitelnost!
Pokud chceme mít co jíst a kde žít, musíme změnit přístup k zemědělství. Sice už nejsme ve Středověku, ale vše zatím nasvědčuje tomu, že s inovacemi a speciálními technologiemi jsme jako lidé stále troufalejší a méně si vážíme věcí kolem sebe.
Pravidla musí mít i zemědělství
Naštěstí existuje Mezinárodní federace hnutí ekologického zemědělství (IFOAM), která od roku 1972 zastřešuje ekologické zemědělství a zasazuje se o zvyšování úrodnosti půdy a biologické rozmanitosti a odsuzuje používání antibiotik a syntetických hnojiv, pesticidů a růstových hormonů, které se v hojné míře běžně používaly.
Ekologické zemědělství a zvířata
Udržitelné zemědělství si můžete představit tak, že jsou chovná zvířata krmena především z produkce vlastní ekologické farmy a ta chová jen tolik zvířat, kolik sama zvládne uživit. Všechna zvířata mají dostatek prostoru a v potravě dostávají dostatek přírodních živin.
Hydroponie jako možná budoucnost
Pěstování rostlin bez půdy? Ano. Přesně to je principem tzv. hydroponie, která spočívá v pěstování rostlin v živném roztoku (keramzit neboli expandovaný jíl), díky čemuž se zbytečně nevyčerpává půda a je možné vyprodukovat větší množství plodin na menší využité ploše.
Tímto způsobem pěstovali plodiny už staří Egypťané a v moderní době tuto metody rozšířili němečtí botanikové Julius von Sachs a Wilhelm Knop.
Takto lze pěstovat ovoce, zeleninu, květiny nebo pokojové rostliny a hlavními výhodami celého procesu jsou absence alergenů, rychlejší zakořenění a růst rostlin, méně častá zálivka a úspora vody a také nižší náchylnost rostlin k chorobám.
Uvidíme, kam se zemědělství posune v dalších letech. Nezapomeňme však, že my sami můžeme být zdraví a šťastní jen tehdy, pokud jíme zdravé potraviny a obklopujeme se rozmanitou přírodou plnou různorodých živočichů a rostlin a žijeme s nimi v souladu.
Každá pomoc přírodě se počítá. Ať už se jedná o sázení nových stromů, nebo omezování plastů. Zapoj se i ty. Sepsali jsme více než 40 tipů, jak chránit životní prostředí a co pro něj můžeš udělat už dnes.
