Obnovitelné zdroje energie ČR: klíčový krok směrem k udržitelné budoucnosti

Žijeme v době, kdy se konečně přehodnocuje způsob výroby a spotřeby energií s ohledem na planetu a udržitelnost a obnovitelné zdroje se stávají klíčovým krokem v této proměně. Sluneční, větrná nebo třeba vodní energie nabízí slibnou cestu ke snížení emisí skleníkových plynů, menší závislosti na fosilních palivech a posilování energetické soběstačnosti. V článku se podíváme na to, jak je na tom s obnovitelnými zdroji Česko i na vyhlídky do budoucna. 

Energetické zdroje, které jsou přirozeně dostupné a je možné je bez vyčerpání využívat do aleluja. Řeč je o obnovitelných zdrojích energie. Ty mají ve srovnání s konvenčními zdroji energie minimální dopad na životní prostředí. A co si pod obnovitelnými energetickými zdroji představit konkrétně v Česku? 

Sluneční energie

Tento obnovitelný zdroj energie využívá sluneční záření k tvorbě tepla či elektřiny. Mezi dva hlavní způsoby, díky kterým může být sluneční záření převedeno na energii jsou: 

1. Fotovoltaické (PV) panely: Když sluneční záření dopadá na fotovoltaický článek, dochází k uvolnění elektronů a vytvoření elektrického proudu. Tento proud pak může být shromážděn a využíván pro napájení elektrických spotřebičů nebo dodáván do elektrické sítě. Velká výhoda fotovoltaiky je i to, že je její životnost vysoká a údržba téměř nulová.

2. Sluneční tepelná energie: Tato energie se využívá pro ohřev vody nebo vzduchu za pomocí slunečního záření. Vytápění vody sluneční energií využívají například domácnosti. 

Vodní energie

Vodní elektrárny jsou v Česku významným zdrojem obnovitelné energie a přispívají k celkovému energetickému mixu země. Přesto je důležité zmínit, že toky v České republice nemají potřebný spád ani dostatečné množství vody. Proto je podíl výroby elektrické energie ve vodních elektrárnách na celkové výrobě v ČR poměrně nízký. Samotná vodní energie vzniká využitím potenciální energie vody, která je shromažďována ve vodních nádržích nebo využívá pohyb vody například v řekách. 

Větrné energie

I větrná energie je důležitou součástí obnovitelných energetických zdrojů České republiky. Větrné elektrárny využívají pohyb vzduchu k pohánění větrných turbín, které generují elektrickou energii. Na našem území se nacházejí především na kopcovitých územích a na hřebenech hor. Další rozvoj větrné energie bude záviset na podpoře ze strany vlády, technologickém pokroku a akceptaci ze strany veřejnosti.

Biomasa

V České republice je biomasa využívána především ve formě pevného paliva (např. dřevní pelety nebo štěpky) a biomasy tekutých paliv (např. biolíh, biopaliva). Biomasa může být spalována pro vytápění, elektřinu nebo teplou vodu, což ji činí všestranným zdrojem obnovitelné energie. V Česku existují také malé biomasové elektrárny, které přeměňují energii z biomasy na elektřinu.

Bioplyn

Bioplyn je u nás využíván k výrobě elektřiny a tepla v bioplynových stanicích. Jde o plynnou směs, která vzniká anaerobním rozkladem biomasy za přítomnosti bakterií a enzymů. Bioplynové stanice jsou často postaveny na zemědělských farmách nebo například skládkách odpadů. Stejně jako výroba biomasy, je i bioplyn dotován prostřednictvím různých dotací a podpůrných programů.

Proč více využívat energii z obnovitelných zdrojů

Představte si svět, kde je vzduch čistý, voňavý a plný svěží energie. Svět, kde se elektřina vyrábí bez zplodin a atmosféra je bez dusičnanů. Máte to? Výborně. Protože k takovému světu může pomoci právě vyšší a vyšší využívání obnovitelných zdrojů energie.

Místo komínů paprsky 

Místo obřích komínů spaloven uhlí a ropných vrtů můžeme využívat sluneční paprsky, vítr, nebo třeba vodní proudy. Hezká a barevná představa, že? Podle Ministerstva životního prostředí jsou navíc obnovitelné zdroje energie domácího původu a nespoléhají se tak na dostupnost konvenčních energetických zdrojů v budoucnosti. Přispívají tak ke zmírnění energetické závislosti na dodávkách energie ze zahraničí. No a co víc: vytváří nové pracovní příležitosti. 

Klid bez smogu

Není nad klidná nedělní odpoledne u kávy nebo třeba čaje. A co že s tím mají společného obnovitelní zdroje energie? Třeba to, že zmenšují smog a znečištění vzduchu, ale také snižují hluk spojený s těžbou a spalováním fosilních paliv. O znečištění vzduchu ČR jsme psali více zde, můžete si počíst.

Nehrozí cenové šoky

Fosilní paliva jsou citlivá na změny cen na světových trzích, což může vést k cenovým šokům a nejistotě. To však neplatí u obnovitelných zdrojů. Jakmile jsou instalovány, mohou poskytovat stabilní a předvídatelné náklady, což chrání spotřebitele nebo i průmysl před náhlými cenovými změnami.

Jaké jsou nevýhody obnovitelných zdrojů energie? 

Samá pozitiva, říkáte si. Nic ale není černobílé, tak se pojďme podívat i na nějaká ta negativa obnovitelných zdrojů energie. Kostlivce ve skříni ale nečekejte.

Závislost na počasí

Slunce ne vždy svítí, vítr ne vždy fouká, a voda ne vždy proudí. Obnovitelné zdroje jsou závislé na přírodních podmínkách, což může způsobit kolísání ve výrobě energie.

Vliv na vzhled krajiny 

Například instalace větrných turbín nebo solárních panelů může měnit celkový vzhled krajiny. To může vyvolat stížnosti a odpor místních obyvatel. 

Zabírání půdy

Velké vodní elektrárny nebo větrné farmy mohou vyžadovat rozsáhlé plochy půdy, což může zabírat místo například pro pěstování plodin. 

Vysoké pořizovací náklady

Problémem většiny těchto zdrojů jsou vysoké investiční náklady a kvůli vlivům počasí i delší návratnost vložených peněz.

Obnovitelné zdroje energie a budoucnost v ČR

Vzhledem k rostoucímu důrazu na snižování emisí skleníkových plynů a přechod k udržitelnějšímu energetickému systému, lze očekávat, že vláda a podniky budou nadále obnovitelné zdroje energie podporovat a investovat do nich. 

Česká republika má před sebou nyní pěknou výzvu. Podle strategie REPowerEU a také unijní legislativy má do roku 2030 využívání obnovitelné energie zdvojnásobit.

Budoucí politická rozhodnutí a změny v legislativě logicky mohou a musí ovlivnit směřování tuzemské energetické politiky. Pomohou nové podpůrné programy nebo regulace. 

Za zmínku na konec stojí to, že povolovací procesy pro stavbu např. větrných elektráren dnes v Česku mohou trvat i víc než 7 let. To však znatelně zamezuje rychlé a úspěšné transformaci k zelenější budoucnosti.