Aktuálně pokrývají lesy České republiky přibližně 33 %, což už je samo o sobě docela málo. V dobách vzniku českého státu totiž les pokrýval většinu území. Velkým vykřičníkem je i to, že přes 70 % těchto lesních porostů nyní tvoří jehličnaté stromy a jen cca 25 % listnaté stromy, které zde byly původně. Jak k tomu došlo? Jaká je historie lesů a jak vůbec vypadaly původní lesy v ČR?
Husté lesy a pralesy zde byly už před 10 000 lety před naším letopočtem. Ovšem s příchodem člověka a zakládáním osad se začalo odlesňovat a ničit. České lesy, jakožto i lesy po celém světě, zažívaly těžké časy. Později sice byla snaha o obnovu zničených porostů, jejich pravá divokost a rozsáhlost už se ale vrátí jen stěží. I tak se o to můžeme společně alespoň pokusit. To je ostatně jedním z cílů našeho projektu Rosteme pro budoucnost.
Původní lesy v ČR
Na dnešním území České republiky se historicky nacházely zejména borovo-březové lesy, kterým se daří v chladnějších podmínkách. Vše fungovalo přirozeně, protože se po planetě pohybovali převážně kočovní lovci a sběrači a nebyl důvod lesní porost nijak narušovat.
Ničivé zemědělství
To se ale začalo měnit kolem roku 5 tisíc př. n. l., kdy proběhla neolitická revoluce – lidé se začali usazovat na jednom místě a postupně se z nich stávali zemědělci, kteří vlastní a obdělávají určitou část půdy.
Kvůli stále rozsáhlejšímu pěstování a rozrůstání populace začali lesy kácet a plošně odlesňovat. K prvnímu rozsáhlému odlesnění došlo nejspíše kolem 9. století za doby Velkomoravské říše a pokračovalo až do 14 století, kdy za vlády Marie Terezie byla lesnatost v českých zemích pouhých 14 %!
Nebezpečný dobytek
Původní pralesy se vinou zemědělství ztenčily, a dokonce byla odlesněna také značná část svahů a vrcholů (například Orlické hory byly na přelomu 15. a 16. století vytěženy až po hřeben). Pro velký hlad po dříví lidé začali kácet také mladé 40leté stromy. Brali vše.
Tato půda se proměnila v pastviny, což však vedlo k tomu, že se pasoucí dobytek dostával do okolních lesů, okusoval stromy, užíral plody a působil obrovské a nevratné škody.
Jedle, smrk a borovice
Jedle má rovné dřevo, což je praktické pro stavební práce. To byl důvod, proč ji lidé kolem roku 1500 začali sázet ve velkém. V nižších polohách se jí ale tolik nedařilo, a tak ji v těchto místech nahradili borovicí, která byla poprvé vysazena roku 1771 v panství Habsburků.
V průběhu 18. století se začaly hojně vysazovat také smrky. Rychle rostly a taktéž měly rovné dřevo, které se s oblibou využívalo jako stavební materiál.
Válka přináší úlevu
30letá válka způsobila zánik celé řady vesnic (uvádí se až jedné třetiny) a lesy se mohly začít pomalu regenerovat. To však bohužel netrvalo dlouho, protože roku 1680 přišla další vlna kácení a pustošení. Kolem roku 1800 bylo zalesnění nejmenší.
Paradoxně každá katastrofa, kdy lidé musí přestat běžně fungovat, je pro přírodu pomocí.
Historie lesů v České republice
Co se vlastně se vším tím dřevem dělalo? Za vlády Přemyslovců byla naše země ještě krásně porostlá lesy – nicméně už především buky, jedlemi a smrky.
Dřevo na všechno možné
Během 13. století se postupně začali zapisovat majitelé jednotlivých lesů nebo jejich částí a obnova lesa se vůbec neřešila. Dřevo se bez váhání používalo k zakládání rybníků, pro stavbu hradů nebo tvrzí či při budování skláren, hutí a dolů.
Počátek monokultur
Lidé jsou vybíraví a jak už to tak bývá, když si něco oblíbí, chtějí to ve velkém. Tak to bylo i v případě určitých druhů stromů, které se začaly v 19. století hromadně vysazovat a původní lesy musely chtě nechtě ustoupit těmto „mrtvým“ celkům určeným ke zpracování.
Dřevo se stále více používalo nejen jako materiál pro stavby, ale rovněž jako palivo. Devastace lesů a rychlé odlesňování proto nezadržitelně pokračovaly, a to i v horách. Rozvoj sklářského průmyslu, železářství a dalších odvětví těžbu dřeva ještě více posílil.
Jak se česká krajina měnila a co na ni mělo největší vliv?
Údržba původních lesů v ČR
Až když začalo dřevo docházet, došlo i lidem, že les není neomezený zdroj a měli by myslet i na budoucí generace. Nejstarší zákoník známý pod názvem Statuta Konrádova uváděl, že je možné okrádat pouze ty, kteří kácí stromy. To ale ničemy neodradilo.
Maiestas Carolina Karla IV.
V roce 1350 vydal císař Karel IV. první českou písemnou zprávu pod názvem Maiestas Carolina (Codex Carolinus), která zakazovala vypalování lesů. V roce 1355 byla tato zpráva součástí obecně platného zákoníku pro země koruny České. Trest za porušení byl přísný.
„Krásný soubor našich lesů, vzbuzující obdiv cizinců, chceme netoliko promrhati, ale zamýšlíme jej uchrániti od veškerého kácení. Chtějíce, aby lesy zůstaly nedotknuté a věčné, rozkazujeme, aby žádný z našich hajných nebo lovčích ani žádná jiná osoba nesměl je káceti, vyvážeti nějaké dříví z našich lesů, zcizovati je nebo prodávati, leč pouze dřevo suché a to, které padne silou větrů. Kdo by jednal opačně, tomu hrozí trest utětí pravé ruky.“
Už se ale příliš nemluví o tom, že omezení plošného kácení „nevonělo“ šlechtě, která se začala bouřit. Aby se Karel IV. vyhnul vzpouře, raději zákoník nedlouho po jeho vydání stáhl.
Tereziánský lesní patent
Později se odlesňování nelíbilo ani Marii Terezii, která v letech 1754–1756 vydala lesní řády, které mimo jiné nařizovaly zalesnění vytěžených ploch a zakazovaly získávání pryskyřice ze zdravých stromů, vývoz dříví do ciziny a pastvu dobytka v lese – zejména kozy užíraly pupeny stromů a nízké trávy, které chránily a zvlhčovaly kořeny stromů.
Současné lesy přináší nebezpečí
Monokultury a uměle vysazované druhy stromů, které zde historicky nepatří, přináší celou řadu rizik.
Jejich vlivem dochází stále častěji k povodním, protože se extrémní srážky nemohou rychle vsáknout do země, jako tomu bývá v přirozeně vlhkém lesním prostředí. Stále častěji se stávají lavinová neštěstí, protože tuny sněhu nemá co zastavit, stromy běžně trpí plísněmi, potýkají se s patogeny a bývají náchylné ke schnutí a napadení kůrovcem.
Nová a lepší cesta k obnově původních lesů v ČR
V posledních letech je sice snaha o snižování jehličnatých lesů a zvyšování podílu lesů listnatých. Rovněž probíhá ochrana dlouholetých porostů, čímž se zvyšuje počet stromů starých více než 120 let. Nicméně se dřevo stále hojně těží a porosty mladší 60 let přibývají jen velmi pozvolna. To se musí změnit, abychom mohli dosáhnout optimálního stavu.
Nepřestávejme!
Problémem je, že se každý rok vytěží více dřeva, ale z klimatických důvodů se bohužel ujme méně sazenic. Stále to tedy není lepší. Stále je co zlepšovat a obnovovat.
Každá pomoc přírodě se počítá. Ať už se jedná o sázení nových stromů nebo omezování plastů. Zapoj se i ty. Sepsali jsme více než 40 tipů, jak chránit životní prostředí a co pro něj můžeš udělat už dnes.
