První duben má většina z nás spojený s aprílovými žertíky. Nezapomínejme ale ani na mezinárodní den ptactva, který se každoročně připomíná ve výroční den podepsání mezinárodní Konvence o ochraně užitečného ptactva v roce 1906.
Proč mezinárodní den ptactva vznikl
1.dubna roku 1906, kdy už je většina tažných ptáků v pohybu, byla podepsána Mezinárodní Konvence o ochraně užitečného ptactva. Československo pak tuto konvenci podepsalo o 18 let později – roku 1924. Mezinárodní den ptactva se na našem území ale slavil už dříve. Konkrétně od roku 1900 v rámci Rakousko-Uherské monarchie. Založil ho tehdy nadšený slovenský přírodovědec Oto Herrmann.
Cílem tohoto dne je obrácení pozornosti na ochranu ptactva na celém světě a edukaci, jak ptákům pomoci k ochraně jejich stanovišť. Počty ptáků v České republice bohužel dlouhodobě klesají. Za uplynulých 40 let jich z našeho území zmizelo více než deset milionů. O to víc by tak měl člověk chránit přírodu a být k ní šetrnější víc, než kdy předtím.
Zajímavosti
- Mezi nejohroženější druhy ptáků se v Česku řadí sýčci, čejky, vrány či vrabci.
- Mnoho ptactva ubylo i kvůli jedu na hraboše, kteří byli otráveni a ptáci je lovili.
- Vliv na pokles stavů má do velké míry i zintenzivnění zemědělství. Od roku 1992 uděluje Česká společnost ornitologická titul Pták roku. Tím se v roce 2023 stal polák velký.
Početnost populací ptáků, kteří se vyskytují převážně v zemědělských krajinách se od roku 1982 snížila o 33,5 %. V posledních letech se klesající trend zlepšil, to je ale způsobené především vyčerpáním řady populací než tím, že by si situace opravdu zlepšila.
Jak ptáky chránit?
Především města poskytují ptákům méně a méně útočišť. Vidět tak třeba v Praze dříve velmi rozšířeného vrabce je téměř rarita. Z parků mizí staré stromy, v jejichž dutinách a korunách si ptáci stavěla hnízda a káceny jsou z různých důvodů i aleje a stromořadí. Nahrazovány jsou mnohdy pouze keři. Nově vysazeným stromkům pak zase bohužel dlouho trvá, než jej ptáci k zahnízdění a schování se před predátory budou moci využít. Nejvíce tak donedávna ve městech využívalo ptactvo hlavně zahrádkářské kolonie a sady. I těch ale ubývá. Na jejich místě bohužel mnohdy vznikají nové obchody a sklady.
Žádná bidýlka a budky na stromě
My lidé ptákům můžeme pomoci například ptačími budkami. Základním pravidlem ale je, aby neměly bidýlko. Ptáci se bez něj totiž bez problémů obejdou a predátoři tak nebudou mít snadnější možnost k zaútočení. Budky by navíc neměly být (ačkoliv je tak nejčastěji vidíme) přidělány ke stromům, ale naopak někam, kam například kočky tak hravě nevylezou. Třeba na zeď domu.
Pokud si krmítko nevyrábíte sami, určitě doporučujeme poohlédnout se po budkách, které jsou dřevocementové. Ty poskytují ideální podmínky ke hnízdění, a na rozdíl od těch dřevěných jsou často tvarovány tak, aby lépe chránily hnízdo před možným nebezpečím v podobě predátorů. Další výhodou je, že tento materiál vydrží opravdu velmi dlouho.
Jestli nemáte jinou možnost, než dát krmítko na strom, doporučujeme dát na jeho kmen ochranný drát. Speciální lze zakoupit i v zahradnictvích – na konci ostnů jsou ochranné plastové kryty, protože vaším cílem samozřejmě není ani poranění kočky nebo jiného zvířete, které by se na strom chtělo dostat.
Když ptákům takovou pomoc poskytnete, určitě nebudete litovat. Především teď na jaře se vám odvděčí zpěvem. Zajímají vás i další dny spojené s ochranou přírody? Přečtěte si například o dni věnovanému vodě.
