Taky vám přijde, že je v Česku větší a větší teplo? Máte pravdu. Průměrná roční teplota tady narostla za posledních 61 let o 2,03 °C. V článku se dočtete, kde je v Česku nejtepleji a kde naopak největší zima. Nebo proč se oteplilo na hodnoty, které vědci očekávali až v roce 2040 a co to pro nás znamená.
Jaká je v Česku průměrná teplota?
Česko se ohřívá. Bez nadsázky lze říct, že v něm začíná být čím dál tím častěji jako ve středomoří. Průměrná teplota v ČR za rok se od roku 1961 zvýšila o 2,1 °C a dostala se tak na hodnoty 7 až 10 stupňů.
Nejvíce se oteplují měsíce prosinec, leden, červenec a srpen a (o bezmála 3 °C od roku 1961), nejméně pak září a říjen. Zároveň znatelně přibývá sucha. Na vině je podle odborníků změna klimatu, nešetrné hospodaření s vodou, invazivní zemědělství i nedostatek zeleně ve městech.
Česká krajina se se suchem potýkala i v minulosti, ne však v takovém měřítku, jako je to dnes. Nejhorší sucho způsobené nedostatkem srážek v kombinaci s nejteplejšími roky za dobu měření zatím ČR zažila v letech 2015 až 2020.
Zajímavost: Letošní rok byl zřejmě nejteplejším rokem ze všech v historii měření. S předstihem to v říjnu 2023 oznámila unijní služba Copernicus. Stejně jako předtím měsíc září, i uplynulý říjen byl tím nejvíce teplým v měřených dějinách.
Teplotní rekordy
Zatím absolutně nejvyšší teplota byla v roce 2012 naměřena v Dobřichovicích. Dosáhla +40,4 °C a byla naměřena po sérii tropických dní. Byl tak překonán rekord z července roku 1983, kdy bylo v Praze-Uhříněvsi naměřeno +40,2 °C.
No a v dost podobných, ač mínusových číslech, byl naměřen teplotní rekord po dlouhé zimě v únoru roku 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic. Naměřeno bylo mrazivých -42,2 °C. Ačkoliv se o únoru říká, že je předzvěst jara, tehdy to tak venku zcela určitě nevypadalo. Tato zima patří dodnes na jedno z předních míst žebříčku nejstudenějších zim v Česku od počátku měření teploty vzduchu v pražském Klementinu.
Teplé léto i zima
Průměrná letní teplota se pohybuje mezi 18 až 20 °C , zatímco v zimě je to mezi 0 až -5 °C. Čím dál méně však v Česku sneží a naopak zažíváme i dny, které jsou horkem na naše historické poměry absolutně nezvyklé. Zařadilo se mezi ně i toto léto, které bylo nejteplejší v historii měření a podle unijní služby Copernicus a meteorologů byl i samotný rok 2023 i tím nejteplejším.
Víte, že…
- Příčinou čím dál častějšího sucha a horka je změna klimatu,
- negativní dopady klimatických trendů zesiluje nevhodné hospodaření,
- vyšší teplota = vyšší odpařování, mírnější zimy a dřívější začátky jara a léta a tím pádem i delší vegetační období. Rostliny tak dříve vyčerpají vodu a hrozí sucho,
- Trvalého zlepšení situace lze dosáhnout pouze razantními zásahy. Tedy hlavně zodpovědnou klimatickou politikou: redukcí emisí, adaptací krajiny a jejím ozdravěním.
Zdroj: AV ČR
Kde je v Česku teplo a kde méně
Rozdíly v průměrných denních, měsíčních i ročních teplotách vzduchu jsou dány zejména:
- Nadmořskou výškou,
- polohou místa,
- orientací vůči světovým stranám (expozicí),
- zeměpisnou šířkou a délkou.
Platí, že průměrná měsíční teplota klesá od jihu k severu (ve všech měsících s výjimkou ledna a prosince) a s rostoucí nadmořskou výškou.
Nejteplejší oblastí je jižní Morava (Hodonín, průměrná roční teplota 9,5 ºC) a díky tepelnému ostrovu města také Praha. Nejchladnější jsou vrcholky hor, kde jsou průměrné roční teploty těsně nad bodem mrazu (Sněžka: 0,4 ºC , Praděd: 0,9 ºC).
Kde se v Česku měří teplotní rekordy?
Pokud jde o teplotní rekordy, je meteorologická stanice v pražském Klementinu tou nejskloňovanější. Měření teploty zde probíhá třikrát denně 7 dní v týdnu a to v časech 7.00, 14.00 a 21.00. K přerušení měření nedošlo dokonce ani při povodních.
Tato klimatická stanice uprostřed areálu Národní knihovny České republiky je unikátní stavbou – a to zejména svou historií, teplota se v Klementinu měří nepřetržitě téměř čtvrt století.
Jakou teplotu člověk snese?
Teplo:
Kritickou teplotou je pro tělo teplota od 42 do 43 °C, protože při ní hrozí oběhové selhání. Zároveň dochází k poklesu krevního tlaku a sníženému prokrvení mozku, což má za následek mdloby.
Zima
Druhým nepříjemným extrémem je podchlazení. Při poklesu tělesné teploty na 34 až 35 35 °C nastává ospalost, třes a ztuhlost svalů. Pokles pod 30 °C pak způsobuje ztrátu vědomí. Při teplotě nižší než 27 °C už dochází k smrti.
Nejteplejším místem na zemi je Afrika. Už v roce 1922, tedy před více než sto lety, tam naměřili teplotu 57,8 °C.
Klimatická tíseň u mladých lidí
S klimatickými změnami a jejich dopady se budou muset v budoucnu potýkat především současní mladí lidí a právě ti se klimatických změn obávají nejvíce. Podle výzkumu Masarykovy univerzity zažívá více než 70 % Čechů ve věku 15 až 20 let klimatickou tíseň. Pociťují pocity bezmoci, smutku i deprese.
Budeme si muset zvyknout na teplotní extrémy?
Teplo, které už i v Česku v letních měsících zažíváme, dokonce překonalo veškeré vědecké odhady. Současné teplotní rekordy vědci očekávali až v roce 2040. No a nezapomeňme zmínit, že mezi faktory, které počasí v Česku může nepříznivě ovlivnit se řadí i meteorologický jev zvaný El Ňiño, který podle vědců už začal.
Pravidelně pro vás píšeme články a tipy, jak klimatické změny zmírnit a co vy sami můžete udělat pro změny planety k lepšímu. Tak nás nezapomeňte sledovat a stáhněte si i náš check list s tipy, jak chránit životní prostředí.
