Zhruba 1 milion rostlin a živočichů. Takový počet je v dohledné době ohrožen vyhynutím. Jak můžeme biodiverzitu chránit? Proč je i pro člověka velmi důležitá a jak se za roky lidskou činností biodiverzita změnila?
Co to je biodiverzita
Biodiverzita je rozmanitost života na Zemi, zahrnující různé druhy rostlin, živočichů a mikroorganismů, stejně jako různorodost ekosystémů, které tvoří komplexní a vyvážený ekosystém. Tyto systémy jsou ale zejména lidskou činností narušovány a postupně mizí, což znamená i pro lidskou společnost velký problém.
Pro zjednodušení si představme biodiverzitu jako jedinečný pokrm, ve kterém jsou ingredience, které mu dodávají barvu, chuť, strukturu nebo třeba vůni. A pokud jedné ingredience začne být méně nebo je příliš agresivní či zkažená, na kvalitě pokrmu se to podepíše a může ho to i zcela změnit.
Biodiverzita se dělí na 3 úrovně: genetiku, druhy a ekosystémy. Tato směs vytváří biologickou rozmanitost a život na naší planetě.
Snižování biodiverzity
V důsledku lidské činnosti je biodiverzita narušována a snižována. Degraduje se životní prostředí, ohrožují populace mnoha druhů a ubývá nenahraditelných přírodních zdrojů. To vše ohrožuje poskytování služeb, kterých naše společnost využívá. Prvotní zdroj většiny produktů, které běžně a se samozřejmostí používáme, totiž pochází z přírody.
Víte, že? Podle vědeckých odhadů je současný úbytek biodiverzity až tisíckrát rychlejší, než kdyby byl způsoben běžnými přírodními procesy. Poptávka po zemědělské půdě či potravinách se navíc rok od roku zvyšuje.
Časté negativní dopady:
Ztráta habitatu: Rozšiřování měst, zemědělská expanze či průmyslová činnost ničí přirozená prostředí a omezují prostor pro mnoho druhů živočichů a rostlin.
Invazní nepůvodní druhy: I kvůli oteplování migrují do nových prostředí invazní druhy živočichů či rostlin, které mohou mít devastující dopad na původní populace a přírodu.
Znečištění: Znečištění vzduchu, vody či půdy má negativní dopad nejen na lidi, ale i na ekosystémy a všemožné živočišné druhy.
Rybolov a lov: I nadmíra rybolovu a lovu způsobuje snížení populací některých druhů a může narušit celé ekosystémy.
I v Česku čelíme různým invazím
Ani Česko není v narušení biodiverzity výjimkou. Mezi největší problémy se řadí invaze netýkavky žláznaté a akátu. Obě tyto rostliny se extrémně rychle množí a zaplevelují lesy a louky. Stejně tak dosahuje gigantických rozměrů i křídlatka, která se nyní řadí mezi nejobávanější a nejagresivnější invazní druhy.
Jak chránit biodiverzitu?
A jak chránit biodiverzitu (nejen) v Česku? Těchto několik jednoduchých kroků může pomoci:
- Podpora tradičního, neinvazivního zemědělství
- I nové výstavby musí souznit s přírodou, území nesmí dominovat beton
- Ochrana přírodních rezervací a chráněných území
- Monitoring a kontrola invazních, cizích druhů rostlin a zvířat
- Podpora zalesňování, obnova původních lesů a mokřadů
- Udržitelné využívání přírodních zdrojů s respektem k biodiverzitě
- Ekologická osvěta společnosti už od základní školy
- Udržitelné rybaření a lov
- Všímání si složení potravin, kosmetiky. Např. vyhýbat se palmovému oleji
- Uzpůsobení podmínek pro nové druhy a naopak zlepšení pro ty původní
- Apel na politickou sféru, aby se biodiverzitou více zabývala
Dost děsivé skutečnosti
Veškerý úhyn a ústup druhů se monitorovat nedá, z údajů, které jsou však k dispozici je jasné toto: Od roku 1600 do roku 2000 zcela vyhynulo asi 500 druhů živočichů a zhruba 600 druhů rostlin. Zhruba 1 milion rostlin a živočichů je navíc vyhynutím ohrožen. Mnoho z nich už v příštích desetiletích.
A na ústupu jsou i tropické pralesy. I za tím stojí lidská činnost, zejména pak sázení palmových plantáží za účelem těžby palmového (levného, avšak nekvalitního) oleje.
Založení palmové plantáže znamená bohužel zabrání zemědělské půdy, nebo vykácení či vypálení původního pralesa. Kvůli tomu přicházejí o své prostředí i zvířata: opice, medvědi malajsijští či například orangutani. Tito primáti bohužel na plantážích „škodí“. Chutnají jim totiž kořínky nedospělých, malých palem.
Smutným faktem tak je, že za každého zabitého lidoopa čeká na pracovníka plantáže finanční odměna. Každoročně planeta země přichází cca o 0,4 % tropických deštných pralesů a 0,2 % mokřadů.
Zajímavost: Odhaduje se, že tropické deštné pralesy obsahují 50 až 70 % všech rostlin a zvířat na naší planetě.
Kde je biodiverzita největší
Největší biodiverzita se nachází v tropických oblastech, konkrétně v amazonském pralese, který se táhne přes Jižní Ameriku, a v indonéské oblasti, zahrnující Indonésii, Filipíny a části Austrálie. Nejvyšší biodiverzita je tu zejména proto, protože jsou zde:
- Stabilní klimatické podmínky: Tropické oblasti mají relativně stabilní klima, díky kterým živé organismy prosperují.
- Rozmanité ekosystémy: Na území se nacházejí deštné pralesy, korálové útesy apod., což vytváří různorodé habitaty.
- Dlouhá izolace: Mnohé části z těchto oblastí byly dlouho izolovány, vyvinuly se zde tak unikátní druhy živočichů a rostlin.
- Výživná půda: Tropické oblasti mají vysokou úroveň biologické produktivity, za což může i výživná a rodná půda.
- Konkurence a koexistence: Vysoká konkurence mezi druhy vedla k tomu, že se vyvinuly adaptace, které umožňují mnoha druhům existovat vedle sebe.
Kde je biodiverzita nejmenší
Nejmenší biodiverzita se obvykle nachází v extrémně chladných a suchých oblastech, jako jsou polární tundry, pouště či vysokohorské biotopy.
Taková prostředí mají omezené množství dostupných zdrojů a často nepříznivé klimatické podmínky, což vede k menšímu množství druhů, které zde mohou vůbec žít.
V těchto oblastech najdeme spíše specifické druhy, které jsou adaptované na extrémní podmínky. Jde hlavně o území jako je například Antarktida, některé části Sahary a vrcholové partie hor, jako jsou Himaláje.
Jak je už asi jasné, biodiverzita je klíčovým pilířem života na planetě Zemi. Je tak naší společnou odpovědností zachovat a chránit tuto jedinečnou výbavu přírody pro další generace. Zapojte se do změny i vy.
