Bez pevného základu se hroutí dům, organismus i celá společnost. Maslowova pyramida popisuje, co přesně potřebujeme, abychom mohli zdravě fungovat a růst jako osobnost. A i když tato teorie vznikla v roce 1943, stále patří mezi nejinspirativnější psychologické poučky. Přečti si, jak nám může tato hierarchie pomoci k lepší budoucnosti a dobrému zdraví.
Kdo byl Abraham Harold Maslow
Abraham Harold Maslow se narodil roku 1908 v americkém Brooklynu. Jako jeden ze sedmi dětí v židovské rodině neměl život vůbec jednoduchý a často se setkával se šikanou. Vystudoval psychologii na University of Wisconsin a téměř 20 let působil jako profesor. Díky své knize O psychologii bytí, která obsahuje proslulou hierarchii lidských potřeb, se stal jedním z nejcitovanějších psychologů 20. století.
Co je Maslowova pyramida potřeb
Podle Maslowa má člověk pět základních potřeb (později doplnil ještě šestou), které sepsal do pyramidy postupně zespoda nahoru tak, jak se v čase vyvíjely. Byl přesvědčen, že abychom pocítili vyšší potřeby, musíme nejprve uspokojit ty nižší, základní.
Pět základních potřeb dle Maslowovy pyramidy
Prvním čtyřem potřebám pyramidy se často říká potřeby nedostatkové. Pátá (a šestá) mají označení potřeby růstové.
Při neuspokojení základních čtyř potřeb může člověk upadat do depresí, cítit se zahořkle, smutně, méněcenně a odtrženě od reality.
Růstové potřeby představují něco „víc“, respektive čas, chuť a energii, kterou můžeme naplno vložit do svého rozvoje. Do růstové fáze se většinou dostaneme až po uspokojení všech nižších potřeb.
- Fyziologické potřeby – základní lidské potřeby jako dýchání, konzumace tekutin a potravin, spánek, teplo, rozmnožování, fyzická aktivita a vylučování. Lze je nazvat také jako „zvířecí potřeby“. Při jejich nedostatku nemůžeme žít.
- Potřeba bezpečí – jistota a stabilita v životě, kterou představuje finanční situace a jistý přístup ke zdrojům, zdraví a pocit pohody, ochrana před násilím a agresí, stálé zaměstnání a bezpečný domov. Bez toho nás pronásleduje strach a nejistota.
- Sociální potřeby – naplnění skrze lásku a přátelství, dobré rodinné vztahy a sociální sounáležitost. Představují rovněž potřebu komunikace a přijetí druhými kolem nás. Při nedostatku můžeme pociťovat osamělost, sociální úzkost nebo deprese.
- Potřeba úcty – chceme být respektováni, užiteční a vynikat mezi ostatními. Nedostatek sebeúcty se projevuje komplexy méněcennosti, nízkým sebevědomím a potřebou neustále usilovat o slávu, uznání a prestiž.
- Potřeba seberealizace – nejvyšší potřebou je růst naší osobnosti. To zahrnuje dlouhodobou motivaci, morálku, spontánnost, vytyčené cíle a jejich dosahování. Potřeba seberealizace se ještě dále dělí na: kognitivní potřeby (vzdělávání, cestování, porozumění světu), estetické potřeby (umění, krása, příjemné prostředí) a sebeaktualizace (naplnění svého potenciálu, rozvoj tvořivosti, nalezení svého poslání a nejhlubších tužeb)
- Potřeba sebetranscendence – duchovní potřeby, pod kterými si můžeš představit meditaci, napojení na vesmír, pocit naprosté sounáležitosti s přírodou, hluboké přijetí a lásku k sobě samému i svému okolí nebo vědomou práci s intuicí.
Příklad:
Když dobře spíme a jíme, máme energii na zajištění bezpečného domova. Když udržujeme dobré vztahy v rodině i s přáteli a cítíme se v tomto kruhu užiteční, začnou se ozývat naše ambice a chuť se vzdělávat, posouvat se a růst. S tím pak úzce souvisí potřeba vyššího poznání, návratu k přírodě a nalezení svého životního poslání.
Pamatuj však na to, že tuto hierarchii není možné brát jako něco neměnného. Například pravidelnou meditací nebo kreativním tvořením je možné najít klid a až pak začít vylaďovat nižší potřeby. Vždy záleží na úhlu pohledu a konkrétním člověku.
Růst společnosti závisí na nižších patrech
A jak to všechno souvisí s naší budoucností a růstem společnosti?
Pandemie koronaviru a válka nám v posledních letech sáhly na základní biologické potřeby. Cítili jsme a stále cítíme nejistotu v otázkách zdraví a bezpečnosti.
Vedle toho si používáním chemickým látek, přešlechťováním rostlin i dobytku a konzumací průmyslově zpracovaných potravin otravujeme vlastní jídlo a s ním sami sebe.
Kácecím stromů si ubíráme kyslík a dusíme se v rozpálených betonových městech bez zeleně. Ničíme, pustošíme a sadíme monokultury bez života jen pro zisk.
Není divu, že se u nás stále častěji objevují dýchací a zažívací obtíže. Všudypřítomný je i stres způsobený honbou za výkonem, prestiží a vyšším životním standardem.
Zastav se.
Najdi si chvilku času na konání dobra. Šiř kolem sebe pocity míru a klidu, změň své stravování a životní styl a pomoz přírodě znovu najít ztracenou sílu a rozmanitost.
V ohrožení jsou naše fyziologické potřeby, bezpečí i sociální potřeby. Buďme užiteční sobě i svému okolí a zaměřme se společně na vyšší cíl – obnovu životního prostředí!
Co můžeš udělat už teď?
Sám Maslow prohlásil, že lidé jsou ve své podstatě dobří a slušní. K násilí a ničení je nevědomky vede stres, bolest a nedostatek bezpečí, lásky a sebeúcty.
Zamysli se proto nad tím, co ti schází, co potřebuješ, abys byl spokojený a šťastný. Každý z nás by měl vyřešit své základní potřeby, abychom uviděli to krásné kolem sebe, co ještě zbývá. Jen díky tomu se můžeme jako společnost zdravě posouvat kupředu.
Když hledáme klid, dobré zdraví, pocit bezpečí a sounáležitosti nebo sebeúcty, vždy jdeme do přírody si tzv. vyčist hlavu a nebo se kochat uměním. Příroda a kultura jsou klíč k lepší budoucnosti. Proto jsme vytvořili projekt Rosteme pro budoucnost s jasnou vizí. Najdi svou seberealizaci v aktivní pomoci životnímu prostředí a české kultuře spolu s námi.
Zapoj se i ty do ochrany přírody a krajiny v Česku.
