Mezi nejpalčivější environmentální problémy ČR označují ekologové sucho, boj s jednorázovými plasty či stav českého průmyslového zemědělství. Pozitivní je, že se přístup Čechů k životnímu prostředí za posledních roky výrazně změnil k lepšímu. Bude to ale stačit?
O environmentálních problémech se mluví víc a víc. Co si pod nimi představit v globálním měřítku?
- Klima
Mezi hlavní globální problémy se jednoznačně řadí klimatické změny. Známé také jako globální oteplování. Za to může podle většiny vědců vypouštění skleníkových plynů (především oxidu uhličitého neboli CO2) do atmosféry. Na vině je bohužel hlavně lidská činnost.Tají ledovce, posouvají se vegetační oblasti, zvyšuje se četnost záplav a zemětřesení a trpí i lidské zdraví…
- Odlesňování
Mezi další palčivé globální environmentální problémy se řadí odlesňování. Mizí lesy i velké deštné pralesy. Nahrazovány jsou infrastrukturou, novou výstavbou či masivním průmyslovým zemědělstvím. I kvůli tomu jsou některé druhy živočichů na hranici vyhynutí.
- Degradace půdy
K dalším těžkostem se patří degradace půdy způsobená těžkými stroji a chemickým hnojením v masivní míře. Zhoršování stavu půdy mimo jiné způsobují i eroze, což opět souvisí s výše zmíněným odlesňováním a oteplováním, které způsobuje sucho.
- Znečištění vody, vzduchu a půdy
Znečišťující látky kvůli průmyslové výrobě, zemědělství a dopravě zaplavují svět. Asi nejhůře je na tom východní a jihovýchodní asie a Latinská Amerika. Největší dopad má na nejchudší část tamních obyvatel. A globální negativní dopady má mimo jiné i znečištění těžkými kovy a pesticidy, které mají opět velmi špatný dopad na lidské zdraví.
- Energie
Nemalý vliv na životní prostředí má i spotřeba energie. Při její výrobě se do ovzduší vypouští skleníkové plyny a je z valné části zajišťována spalováním fosilních paliv. A bohužel ani energie z jiných, než fosilních zdrojů, není bez problémů. Nové výstavby například větrných či vodních elektráren zabírají mnohdy ornou půdu, musí se kvůli nim stěhovat část obyvatelstva z jejich obydlí a likvidují se původní porosty.Výroba energie z obnovitelných zdrojů je i přesto v globálním měřítku lepší variantou. Představuje ale jen zlomek z aktuálně vyráběné energie.
Změna k lepšímu v Česku
Za posledních cca 15 let se přístup Čechů k ochraně životního prostředí výrazně proměnil k lepšímu. Vidět je to především na třídění odpadu. Aktuálně se Česko řadí mezi TOP 10 států Evropské unie ve třídění odpadu. Podle společnosti Eko-kom každý Čech v roce 2021 vytřídil průměrně 71,8 kg odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy). To není vůbec špatné. Tříděním odpadů se navíc šetří primární zdroje surovin jako je ropa, uhlí nebo třeba sklářské písky.
Říká se, že všechno špatné je pro něco dobré. To platí i u šetření energiemi. Vlivem vysoké inflace v ČR a výraznému zvýšení cen energií, začali Češi více šetřit plynem a elektřinou. Oproti roku 2022 omezili plyn o 13,3 procenta a elektřinu o pět procent. Stále je však na čem pracovat například v třídění bioodpadu. Oproti okolním zemím v něm Češi stále značně pokulhávají.
Environmentální problémy ČR
Mezi hlavní problémy životního prostředí v ČR se podle ekologů řadí sucho. Postupné oteplování zemské atmosféry vlivem spalování fosilních paliv tady způsobila taková sucha, která tady ještě nebyla. V posledních letech je situace nejhorší. Nedostatek vláhy napáchal v lesnictví a zemědělství škody za desítky miliard korun.
Suchem vyvolaná neúroda s sebou pak přinesla i zdražování základních potravin, jako je pečivo, zelenina či brambory. Navíc hrozí i další zhoršení stavu lesů. Především smrky kvůli jejich vysychání napadají kůrovci. Lesníci také varují, že se rozsah kůrovcové kalamity (i vlivem nešetrného lesního hospodaření) může brzy i zdvojnásobit. Když k tomu všemu přidáme odlesňování kvůli například nové výstavbě, není to zrovna hezký obrázek. Situaci v přírodě nepomáhá navíc ani průmyslové zemědělství a využívání chemikálií.
Obrovský problém je pro Česko i znečištění vzduchu spalováním ropy a uhlí. Mezi největší znečišťovatele se řadí tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava, vytápění uhlím nebo spalování odpadu. Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí za rok. A podílí se i na celé řadě zdravotních problémů. Od plicních onemocnění přes poškození mozku, rakovinu či cukrovku. Situace je nejhorší na severu republiky, kde se ve větší míře vyskytují právě elektrárny či doly.
V neposlední řadě ekologové varují před přemírou plastů (a mikroplastů), hlavně těch jednorázových, nerecyklovatelných. Senát už sice schválil zákaz některých jednorázových plastových výrobků, jako jsou brčka, talíře či příbory, jak to vyžadují směrnice Evropské unie, důvod k jásání to ale podle odborníků na životní prostředí stále není.
Chybí totiž opravdu ekologická náhrada, mezi kterou se dřevěné a papírové nádobí neřadí. Naopak se znovu vracíme k výše zmíněné přemíře odlesňování. Vědci proto apelují na změnu celého systému, který by v dokonalém ekologickém světě vypadal v podtatě tak, že by neexistovaly jednorázové plasty. Vše by bylo udržitelné a znovupoužitelné. Vznikla by uzavřená smyčka, do které by vstupovalo minimum nových zdrojů. Důležité je však nyní alespoň to, že se politici o životní prostředí začínají zajímat více, než tomu bylo v předchozích letech. A je na čase.Jen znečištění plasty se podle OSN od roku 1980 zdesetinásobilo.
Jak to vidí česká populace?
Většina české populace vidí stav životního prostředí u nás jako dobrý. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (z r. 2021), kde uvedlo 69 % dotázaných, že jsou životním prostředím v Česku spokojeni. S podobnými výsledky přišel v roce 2018 i neziskový výzkum STEM. Jako dobrý označila stav životního prostředí v ČR nadpoloviční většina dotázaných (57 %). U obou průzkumů odpověděla zhruba čtvrtina lidí, že se o environmentální problémy v Česku aktivně zajímá. Nadpoloviční většina na něj pak bere ohled.
Zajímavostí je, jak jsou výsledky průzkumů odlišné ve srovnání s rokem 1997. V té době životní prostředí v ČR hodnotilo pozitivně pouhých 13 procent respondentů. Téměř třetina jej dokonce označila jako „velice špatný“.
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním vzorku obyvatel ČR starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů. Výzkum Centra pro veřejné mínění se konal ve dnech 26. 6. až 11. 7. 2021, odpovídalo 904 respondentů starších 15 let.
Bude líp?
U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů. Ať už plastových či neplastových.
V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory. A je toho mnohem více, stručný přehled, jak pomoci životnímu prostředí, naleznete zde.
Nenechte si ujít ani náš newsletter, díky kterému se dozvíte o chystaných akcích a veřejných událostech spojených s přírodou v Česku. Staňte se jedním ze členů naší komunity a pomáhejte s námi.
